Výchozí základna

                        Bostonský teriér je sice popisován jako čistě americké plemeno, platí to ale omezeně. Prapředky psů jsou staří angličtí bojoví psi. Až do poloviny posledního století a ještě dál byly v Americe velmi oblíbené psí zápasy. Přinášely majiteli dobrého bojového psa mnoho peněz a návštěvníkovi podniku rovněž, pokud vsadil na správného psa. " Klasickými" bojovými psi byli angličtí buldoci a bulteriéři. Buldoci byli lehčí a obratnější než dnešní zástupci tohoto plemene a bulteriérovi chyběla masivní lebka s ohnutým nosním profilem ( klabonosem ), který se tak daleko více podobal dnešnímu manšesterskému teriérovi než bulteriérovi. Při hledání stále lepších bojových psů začali dělníci v oblasti kolem města Bostonu kolem roku 1870 křížit anglické bojové buldoky se starými bílými teriéry, nejprve zde nebyl úmysl vyšlechtit nové plemeno, ale byla snaha získat lepší bojové psy. Brzy nato se ukázalo, že zde vzniká nové plemeno.

     

Z bojového psa vzniká nové plemeno

                        Do plemenné knihy se zapisovali pouze psi, kteří byli nejméně po tři generace chováni jako bostonští teriéři. To nepůsobilo chovatelům pochopitelně žádné velké těžkosti, každý přece mohl vystavit rodokmeny svých psů sám.Tak byl například ještě v roce 1894 zaregistrován do plemenné knihy jako bostonský teriér jeden pes, jehož otcem byl anglický buldok. Jeho chovatel, pan Hoor, byl toho názoru, že bostonský teriér musí mít růžičkovité ucho" jako buldoci. Tehdy probíhaly vášnivé spory o tvar uší nového plemene. Měl mít bostonský teriér přirozené stojaté uši jako francouzský buldoček nebo růžičkovité uši jako anglický buldok? Chovatélé měli zjevně snahu představit si psa podobného buldokovi se stojatýma ušima.Dohodli se konečně na stojatých uších.Jelikož ale takové uši s ohledem na původ plemene bylo těžké vyšlechtit, průběžně se uši psům do špičata kupírovaly.
    Šíření plemene nyní značně zesílilo. První bostonský teriér, kterému se na výstavách dostalo cti šampiona, se jmenoval "Goode s Buster", po něm následoval jeho syn "Monte". Byli to psi, kteří by ani dnes ve vystavovatelských kruzích nedělali špatný dojem, i když byli ještě trošku těžkopádnější než dnešní bostonští teriéři. Zbarvení se tehdy nepřipisoval takový význam jako dnes, což bylo zřejmě správné. mnoho bílých psů významně přispělo ke vzniku plemene. Opravdu často to byli psi s ojedinělými barevnými skvrnami na hlavě, například s jednostranným monoklem nebo jedním uchem barevným.
    Opravdu různorodí byli psi s ohledem na velikost. Hovoří se o hmotnosti od 6 do 30 anglických liber. Proto se na výstavách rozdělovali psi do tří váhových kategorií. také dnes předpokládá standard tři váhové kategorie.
    Oblíbenost bostonských teriérů prudce vzrůstala. Když byly v Americe zakázány psí zápasy, tohoto plemene se to sotva dotklo, našlo už přece mezitím nový okruh milovníků a za dobré psy se platily pozoruhodné sumy, například v roce 1916 za psa "Hagertys King" 2500 amerických dolarů. ( Hans Räber, Encyklopedie plemena psů, 1994 vydavatelství a nakladatelství BLESK )

 
Standard USA s částečným překladem a množstvím obrázků

 
následující text ke stažení

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I.-Standard č. 140 / 20.04.1998 / GB

BOSTONSKÝ TERIÉR
(Boston Terrier)
ZEMĚ PŮVODU: Spojené státy americké
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 02.02.1995
POUŽITÍ: společenský pes
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:
Skupina 9 společenská plemena
Sekce 11 malá molossoidní plemena
Bez zkoušky z výkonu

CELKOVÝ VZHLED:
Bostonský teriér je živý, velmi inteligentní, hladkosrstý, s krátkou hlavou, kompaktně stavěný, s krátkým ocasem, dobře vyvážený. Je žíhaný, černý nebo tulení barvy („seal“, tj. černý s červenavým leskem viditelným jen na slunci či jasném světle) s rovnoměrně rozloženými bílými znaky. Hlava je v dobrém poměru s celkovou velikostí psa. Výraz ukazuje na vysokou inteligenci. Tělo je poměrně krátké a kompaktní, končetiny silné a dobře formované, ocas je krátký. Žádný rys není tak výrazný, aby pes vypadal proporčně nevyváženě. Pes budí dojem rozhodnosti, síly a aktivity, to vše s elegancí, držení těla je lehké a půvabné. Harmonická proporční kombinace barvy a bílých znaků je zvláště významným rysem správného představitele plemene. Vyváženosti, výrazu, barvě a bílým znakům by měla být při posuzování celkového vzhledu věnována obzvláštní pozornost oproti dalším znakům. Jasně v obrysu vyznačené, krátké tělo bostonského teriéra ve spojení s jednečnou kvadratickou hlavou a čelistí a jeho výraznými znaky vytvářejí nejhezčí a nejvíce okouzlující americký originál – bostonského teriéra. Při porovnání zástupců obou pohlaví je jediným zjevným rozdílem mírné zjemnění stavby feny.

DŮLEŽITÉ POMĚRY: délka končetiny musí být vyvážena s délkou trupu, aby propůjčila bostonskému teriérovi jeho výrazný kvadratický vzhled. Bostonský teriér je robustní pes a nesmí vypadat ani hubený ani hrubý. Kostra a osvalení musí být vzájemně vyvážené, stejně jako hmotnost a stavba psa.

POVAHA / TEMPERAMENT:
bostonský teriér je přátelský a živý pes. Plemeno má vynikající vlastnosti a vysoký stupeň inteligence, což čini bostonského teriéra nenahraditelným společníkem.

HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: kvadratická, s plochým temenem, bez vrásek, strmé čelo (obočí).
Stop: dobře vyznačený.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: černá a široká, s dobře vyznačenou linií mezi nozdrami.
Tlama: krátká, hranatá, široká a hluboká, v poměru k lebce. Je bez vrásek, délka je menší než šířka a hloubka; délka nepřesahuje zhruba jednu třetinu délky lebky Tlama je od stopu ke špičce rovnoběžná s temenem lebky.
Pysky: pysky jsou dostatečně hluboké, ale nikoliv volné. Při zavřené tlamě zcela zakrývají zuby.
Čelisti/Zuby: čelisti jsou široké a hranaté, s krátkým pravidelným chrupem. Skus je klešťový nebo v dostatečném předkusu tak, aby tlama měla hranatý vzhled.
Líce: ploché.
Oči: široce posazené, velké, kulaté a tmavé. Posazeny kvadraticky v lebce, vnější koutky při pohledu zpředu v úrovni lící.
Výraz: pozorný a přátelský, ukazující vysokou inteligenci. Výraz je nejdůležitější charakteristikou plemene.
Uši: malé, vztyčeně nesené, aby byly v souladu s tvarem hlavy, umístěné co nejvíce v rozích lebky.
KRK: délka krku musí podtrhovat celkovou vyváženost psa. Krk je mírně klenutý, nese elegantně hlavu a harmonicky přechází v plece.

TRUP: trup má vypadat krátký.
Hřbetní linie: rovná.
Hřbet: dostatečně krátký, aby potrhl kvadratičnost těla.
Záď: mírně zaoblená k nasazení ocasu.
Hrudník: hluboký, a dostatečně široký. Žebra dostatečně klenutá a dosahující poměrně daleko vzad k bedrům.

OCAS: nasazen nízko, krátký, jemný a zužující se, rovný nebo stočený. Nesmí být nesen nad horizontální linií.
(Pozn.: Je upřednostňován ocas délkou nepřesahující čtvrtinu vzdálenosti od nasazení k hleznu.)

KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: hrudní končetiny jsou nasazeny poměrně daleko od sebe, v úrovni horní špičky ramenních lopatek; s rovnými kostmi.
Ramena: strmá a posazená poměrně dozadu, což dovoluje typický pohyb bostonského teriéra.
Lokty: nejsou ani vytočené ani vbočené.
Nadprstí: krátké a silné. Paspárky mohou být odstraněny.
Přední tlapky: malé, kulaté a kompaktní, nejsou vytočené ani dovnitř ani ven. S dobře vyklenutými prsty a krátkými drápky.

PÁNEVNÍ KONČETINY:
Stehna: silná, dobře osvalená a korektně nasazená.
Kolena: dobře zaúhlená.
Hlezna: krátká, nejsou vytočená ani dovnitř ani ven, s dobře vyznačeným hlezenním kloubem. Zadní tlapky: malé a kompaktní, s krátkými drápky.

POHYB: pohyb bostonského teriéra je jistý, přímočarý, hrudní a pánevní končetiny se pohybují přímo vpřed v jedné linii s vynikajícím rytmem, každý krok vyjadřuje eleganci a sílu.

OSRSTĚNÍ:
SRST: krátká, hladká, lesklá, s jemnou texturou.
BARVA: žíhaná, černá nebo tulení („seal“, tj. černá s červenavým leskem viditelným jen na slunci či jasném světle), s bílými znaky. Žíhaná barva je žádoucí jen tehdy, když všechny ostatní znaky jsou odpovídající.
Požadované znaky: bílý pruh na tlamě, bílý znak mezi očima, bílé předhrudí. Žádoucí znaky: bílý pruh na tlamě, bílý znak mezi očima a přes hlavu, bílý límec, bílé předhrudí, bílá část hrudních končetin nebo celé hrudní končetiny a plánevní končetiny pod hlezny (pozn.: jinak typově odpovídající jedinec nemá být penalizován za to, že nemá „žádoucí znaky“). Pes s převahou bílé barvy na hlavě nebo trupu musí tento nedostatek dostatečně vyvažovat kvalitou v jiných znacích.

HMOTNOST:
Hmotnost je rozdělena do tříd následovně:
- pod 15 liber (6,8 kg),
- od 15 liber do 20 liber (6,8 až 9 kg),
- od 20 liber, nemá přesáhnout 25 liber (9 až 11,35 kg).

BODOVÁ ŠKÁLA

Celkový vzhled                              10
Výraz                                       10
Hlava (tlama, čelist, skus, lebka a stop)   15
Oči                                          5
Uši                                          5
Krk, hřbetní linie, trup a ocas             15
Hrudní končetiny                            10
Pánevní končetiny                           10
Tlapky                                       5
Barva, srst a znaky                          5
Pohyb                                       10
                                    ------------------	
Celkem                                     100

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
- zavalitý nebo podsaditý vzhled.
- úzké nebo široké nozdry.
- příliš viditelné bělmo nebo spojivka.
- velikost ucha není v poměru k velikosti hlavy.
- příliš vesele nesený ocas. - nohy postrádající dostatek hmoty (substance).
- strmé zaúhlení ve stehnu.
- křivé nohy.
- kolébání, pádlování nebo kličkování v pohybu; koňský krok.

ZÁVAŽNÉ VADY:
- zkřížený skus.
- při zavřené tlamě viditelný jazyk nebo zuby.
- vyklenutý nebo pronesený hřbet.
- plochý hrudní koš.
- křížení v pohybu, ať už vpředu či vzadu.

VYŘAZUJÍCÍ VADY:
- agresivita nebo přílišná plachost.
- nosní houba hnědá, masové barvy nebo skvrnitá.
- modré oči nebo jakákoliv stopa modré barvy.
- kupírovaný ocas.
- jednobarevnost, černá, žíhaná nebo tulení barva, bez požadovaných bílých znaků.
- šedá nebo játrová barva.

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.